Trénujte paměť s Knihovnou Třinec

Ale proč zrovna paměť?

Stěžujete si občas na špatnou paměť, přestože patříte ke střední či mladší generaci? A pokud se řadíte mezi seniory, viníte za své výpadky paměti věk, nebo trochu cynicky a s černým humorem „toho Němce, který vám pořád schovává věci“?

Možná dobře znáte následující situace:

• Otevřete ledničku a zapomenete, co jste z ní potřebovali.
• Seznámíte se s novou osobou, ovšem její jméno vám vypadne z hlavy hned po představení.
• Nepamatujete si telefonní čísla svých nejbližších, někdy ani to svoje.
• Vracíte se zkontrolovat, zda jste zamkli dveře nebo vypnuli sporák či ledničku
• Často hledáte brýle, klíče, mobil.

Všechny příklady mají jedno společné: potřebujete si vybavit důležitou informaci, víte, že někde v mozku je, dokonce ji můžete mít tzv. na konci jazyka, ale nemůžete se k ní dostat. Říkáme, že nás zradila paměť.

Spousta lidí se postupně smíří s tím, že se jim zhoršuje paměť, protože si myslí, že se s tím zkrátka nedá nic dělat. To ale není pravda. Paměť totiž funguje podobně jako svaly.

Když chceme silné a pevné svaly, musíme je cvičit. S pamětí je to stejné. Každý může mít bystrou a spolehlivou paměť, chce to jen trénink. I s malým množstvím pravidelného tréninku můžeme dělat velké pokroky.

Pokud člověk začne s tréninkem paměti, zjišťuje s překvapením, jak velké množství informací je schopen si vštípit snadnou a zábavnou formou – ať už to jsou čísla, historické události nebo jiné důležité i nedůležité údaje. Kdo je přesvědčen o své špatné paměti (a nemusí to být jen člověk vyššího věku), a najednou si prostřednictvím paměťové techniky dokáže snadno zapamatovat třeba kalendář na příští rok, ohromí nejen sebe, ale i své okolí – což není životně důležité, ale rozhodně velice příjemné!

K dobré paměti výrazně přispívá i rozvoj kreativity, slovní zásoby, fantazie, schopnosti asociace, používání symboliky, nácvik vhodných relaxačních technik nebo fyzických cviků.

Trénovat paměť může každý sám, ale když se setká víc lidí, efekt je nepochybně větší. Účastníci se navzájem motivují, sdílejí své zážitky, mají možnost odreagovat se v přítomnosti druhých, navazují osobní kontakt s lektorem a rozšiřují své sociální kontakty. Poslední hledisko je důležité zejména pro seniory, kteří nemají tolik příležitostí k setkávání se s ostatními.

Naše paměť si nepamatuje všechny druhy informací stejně dobře.

Dobře si pamatujeme obrazy, představy a pocity. Čím konkrétnější obraz, tím lépe si ho zapamatujeme. Naše paměť má potíž zapamatovat si abstraktní pojmy, tj. takové, které si nelze jednoznačně představit, jako například telefonní čísla, data nebo hesla.

Proto používáme paměťové techniky, které známe již od dob antického Řecka. Používali je zejména slavní řečníci, kteří si potřebovali zapamatovat velké množství textu.

Paměťové techniky neboli mnemotechniky jsou geniální díky své jednoduchosti. Využíváme při nich schopnosti vizualizace a asociace. Co si dokážeme představit a spojit s něčím, co už známe, to si také dokážeme zapamatovat. Může to znít náročně a možná i nudně, ale protože se při tom využívá především fantazie, je to naopak velká legrace.

Chcete se o tématu dozvědět více? Přijďte na speciální přednášku, která se koná v rámci Národního týdne trénování paměti a kterou vás provede autorka tohoto textu, Dáša Maroszová!