Panička
Místo konání
Knihovna Třinec - galerie
Čas: 19:00
Kapacita: neomezena
Vstupné: zdarma
Výstava Panička
V pátek 13. září 2019 v 18.00 zahajuje Galerie města Třince vernisáží další výstavu ve výstavním prostoru v knihovně. Nenechte si ujít výstavu odvážné polské umělkyně Agaty Zbylut nazvanou Panička, která potrvá až do 25. října 2019.
Vernisáž k výstavě proběhne 13. 9. 2019 od 19.00 ve výstavním prostoru Knihovny Třinec (Lidická 541, Třinec).
Panička
“Název výstavy v Galerii města Třince “Panička” vychází z cyklu fotografií, které jsem začala realizovat v minulém roce. Nápad vytvořit tento projekt přišel v situaci, kdy jsem se ocitla několik dní sama doma po neefektivním zákroku odstranění permanentního make-upu. Trápila jsem se vlastním vzhledem v situaci, ve které jsem se v žádném případě nechtěla ocitnout. Přitom osob v totožné situaci musí být tisíce, možná i desítky tisíc lidí a všechny tyto osoby se stejně jako já ukrývají před světem s obrovským pocitem studu.
Říká se, že pacientkami “klinik mládí” jsou v 85–90 % ženy. Listina nabízených zákroků je stále delší. Nabodávání jehlami, vypalování mikrozávad laserem, dráždění a poškozování hlubších vrstev kůže ultrazvukem. Vpichy a postřiky kyselinou hyaluronovou nebo botoxem způsobují, že čím dál tím více žen má paralyzované obličeje bez možnosti vyjádřit emoce. Tváře jsou ošetřovány chemickým peelingem nebo leptavými látkami, které později eliminují vrásky a nateklosti. Jsou zaváděny liftingující nitě – nejlépe několik desítek na jedinou oblast. Nitě natahují kůži a zabraňují efektu gravitace. Komplikované kosmetické technologie vysávají tuk ze stehen, aby byl později vstřikován do prsou, rtů nebo oválu obličeje, proměňujíc tělo v jednu velikou ránu, která potřebuje několik týdnů rekonvalescence.
Obrovským zásahem je lifting prováděný operací. Naříznutá kůže se vytrhává z tkání, natahuje a její přebytek se odřezává. Naomi Wolf v knize “Mýtus krásy” napsala „kdyby se zjistilo, že jsou takové zákroky prováděné na vězních, měli bychom co do činění s celosvětovou aférou veřejného mínění a naše země by se ocitla na listině Amnesty International v souvislosti s mučením nejhoršího druhu.“
Nic takového se neděje, protože obecné mínění je takové, že ženy které využívají plastickou chirurgii, jsou tomu samy na vině a že se rozhodují pro tyto drastické změny z vlastních egoistických pohnutek. Pravdou pak je, že jde o pouhou reakci na fyzickou diskriminaci. Neuvěřitelné ukrutnosti, kterým ženy poddávají své tělo, vyplývají z kultury, ve které žijí a jsou důsledkem signálů, které každodenně dostávají. Vyjít na veřejnost pro ženu znamená vždy konfrontaci s táhlým oceňováním jejího vzhledu a toho, jak se proměňuje v čase. Muži zrají a jejich úspěch to umocňuje. Žena, která dosáhne úspěchu, musí mít mladou tvář – přinejmenším mnohem mladší než naznačuje její věk. Samozřejmě to neznamená, že muži stárnou lépe, což je jedna z tradovaných teorií. Wolfová dodává, že „muži stárnou lépe pouze v kategoriích společenského statusu. Naše oči jsou školené na to, aby ve tvářích žen vnímaly čas jako zkázu a na tvářích mužů jako známku charakteru.“ Ženy, které se ukazují v médiích a reklamě jsou stejně tak nadprůměrně atraktivní. Jejich pečlivě upravený vzhled je zasazen do kontextu úspěchu, luxusu, harmonie, štěstí a lásky. Pokud jsme dennodenně konfrontovány s tím, že pouze ty nekrásnější z nás dosáhnou úspěchu a jsou hodny lásky, tak práce na vlastním vzhledu je toho logickým důsledkem.” Agata Zbylut
Agata Zbylut
Dr. hab. Agata Zbylut je umělkyně, akademická pracovnice, feministka, radikalizující se vegetariánka a občasná kurátorka. V letech 1993-1999 studovala Institut Kultury a Výtvarného umění WSP v Zelené Hoře (nyní Zelenohorská Univerzita). Studium ukončila v Ateliéru kresby a intermédií. V roce 2008 absolvovala doktoranturu v oblasti užitého umění na oboru Multimediální Komunikace Akademie výtvarných umění v Poznani. V roce 2012 získala doktorát ve Státní vyšší škole televizní a divadelní v Łodzi.
V letech 2000-2005 byla kurátorkou Galerie Amfilada. V roce 2004 koordinovala Národní Program Kultury Znaky času. V roce 2005 byla oceněna bronzovou medailí za zásluhy v kultuře „Gloria Artis” a v roce 2004 založila združení Zachęta Sztuki Współczesnej Szczecin (Pobídka současného umění v Štětíně), ve kterém plní funkci prezidentky. Jedním z počinů sdružení je vytvoření Regionální Kolekce Zachęty Sztuki Współczesnej Sztuki – je to největší sbírka současného umění v severozápadním Polsku. Na základě této iniciativy vznikla Trafostacja Sztuki Szczecin (Trafostanice umění ve Štětíně).
Agata Zbylut Je kurátorkou Festiwalu Sztuki Młodych Przeciąg (2007, 2009, 2011). Od roku 2010 vyučuje na Akademii výtvarných umění v Štětíně. Realizovala přes 100 individuálních a kolektivních výstav v Polsku, Německu, Bělorusku, Rusku, na Ukrajině, ve Francii, Chorvatsku, Velké Británii a v USA. Bydlí a pracuje ve Varšavě a Štětíně. (více o umělkyni a jejích projektech: agatazbylut.art.pl)
Více informací o výstavě a vernisáži ve facebookové události: Vernisáž výstavy Agaty Zbylut: “Panička”)
Program výstav a další přehled aktivit Galerie města Třince můžete sledovat na jejich webových stránkách galerietrinec.cz a na Facebooku.
Výstava je realizována v rámci projektu Celoroční výstavní činnost Galerie města Třince 2019, který je financován Ministerstvem kultury ČR.